Castle na zabití

„Three armed cops and a writer makes four, you are under arrest, so get on the floor.“

Mám rád seriály, kde si hlavní hrdinové lezou tu více, tu méně na nervy, ale zároveň vědí, že se na sebe mohou spolehnout a plně si důvěřovat. Castle je sice kolikrát opravdu na zabití, ale nikoho nenechá ve štychu.

New York, Manhattan, současnost...

Richard Castle je velmi úspěšný spisovatel detektivek, který právě nechal zemřít svou postavu Dereka Storma, protože už ho nudila. Zároveň ale potřebuje inspiraci pro nové romány, protože už několik měsíců není schopen napsat ani čárku...

Ta správná přijde v momentě, kdy někdo začne páchat vraždy podle jeho knih. Na scénu tak přichází Kate Beckett z oddělení vražd s klasickou větou ,,NYPD. Mám na vás pár otázek.“

Castle její přítomnost uvítá, ale bere ji jen jako atrakci. Protože se zná se starostou města, není pro něj problém dostat se přímo na oddělení vražd jako pozorovatel, z čehož je Beckettová opravdu ,,nadšená“.

Tady by se mohli tvůrci zarazit a vytvořit jen další seriál vzájemného špičkování policie a vnějšího pozorovatele, později civilního vyšetřovatele. Ovšem zrovna Castle, který je hlavně ze začátku opravdu často na zabití, má několik prvků, které jen tak neomrzí.

Za prvé poskytuje velmi kvalitní oživení detektivního žánru díky různým úhlům pohledu na řešení případů. Castle je bere jako hru a jde mu o inspiraci, díky může napsat další knihu. Zná ale pravidla žánru a také psychologii jednání postav. Díky tomu poskytuje velmi účinné myšlení ,,out of the box“ tedy nekonvenční přístup a možnosti řešení. Ty se časem osvědčují a tým ho postupně začíná brát jako cennou pomoc.

Na druhé straně máme detektiva Kate Beckettovou, ostrou holku, která bere práci na vraždách jako poslání. Castle je pro ni v podstatě přerostlé bohaté dítě se známostmi, o které se musí starat. Ačkoli Castle sám podepsal na počátku série prohlášení, že veškerou odpovědnost bere na sebe, díky tomu, že není profík v terénu, ve kterém jde často o život, na něj musí zrovna ona dávat pořád pozor. Může jí vyplašit svědky, zaplést se do obchodu s drogami a podobně.

Seriál se v tuto chvíli blíží konci sedmé série a musím říct, že laťku, kterou nastavil na začátku, nesnížil ani o centimetr. Několik dílů se sice snažil existovat v novém rozložení a schématu, ale tvůrcům asi rychle došlo, že takhle to nemůže fungovat. Navíc se s každým zvratem, který obsahuje, vypořádal velice elegantně a s minimem berliček. Respektive ano, jsou tam, ale jsou zapleteny do děje tak půvabně, že si jich člověk skoro nevšimne.

Nelze nechat stranou ani další postavy - Castlovu divadelně a herecky založenou matku Marthu, atraktivní a velmi bystrou dceru Alexis, ani nikoho z okrsku.

Postavy jsou skvěle navržené, mají dost velkou hloubku na to, aby nenudily, vyvíjely se a stále něčím překvapovaly. Navíc musím ocenit nádherné navržení jednotlivých zápletek. Nejsou takové samozřejmě všechny, ale valná většina ano. Castle bere rutinní schémata a dělá s nimi psí kusy, které za prvé pravdu baví, za druhé na ně budete často hledět s otevřenou pusou a jen si řeknete: Kterýho magora tohle napadlo? Castle vezme rutinu, totálně ji převrátí, ale položí ji před vás naprosto fungující a s hromadou hlášek navíc.

Beckett: "Nenávidim tenhle případ."

Castle: "Já vim, není to skvělý?"